Biologická dostupnost

biologická dostupnost

Biologická dostupnost popisuje, kolik z podané látky — například léku nebo živiny — se skutečně dostane do krevního oběhu a je k dispozici pro tělo. Neznamená to jen to, kolik látky sníme nebo vypijeme, ale jaký podíl z této dávky je vstřebán, neodbourán v trávícím traktu nebo v játrech a může působit tam, kde je potřeba. Faktory, které ji ovlivňují, zahrnují chemickou podobu látky, jak je přijata (ústy, injekcí nebo jinak), složení jídla, které současně konzumujeme, a individuální rozdíly v trávení a metabolismu. Nízká biologická dostupnost může znamenat, že látka v těle nemá očekávaný účinek, i když byla užita ve velkém množství. Proto se u léků i doplňků provádějí studie, které měří, kolik látky se do oběhu dostane a jak dlouho tam zůstane. Zvýšit ji lze změnou formy přípravku, užitím s tuky u látek rozpustných v tucích, nebo speciálními formulacemi, které zlepšují vstřebávání. Porozumění tomuto pojmu pomáhá rozhodnout, proč některé přípravky fungují lépe než jiné a jak správně dávkovat, aby měly požadovaný účinek.