Umělé vidění pro pokročilé stadium glaukomu: Sítnicové vs. kortikální protézy
U stavů jako retinitis pigmentosa nebo makulární degenerace fotoreceptory odumírají, ale RGC a zrakový nerv zůstávají neporušené () (). Sítnicové...
Hloubkový výzkum a odborné průvodce pro udržení vašeho zrakového zdraví.
U stavů jako retinitis pigmentosa nebo makulární degenerace fotoreceptory odumírají, ale RGC a zrakový nerv zůstávají neporušené () (). Sítnicové...
Slepá místa se často vyvíjejí postupně bez příznaků. Začněte s bezplatnou zkušební verzí a proveďte rychlý test zorného pole, abyste včas odhalili změny.
Zjistěte to hnedSítnicový implantát je malý elektronický přístroj, který se chirurgicky umístí poblíž nebo přímo na sítnici oka. Jeho úlohou je nahradit funkci poškozených fotoreceptorů tím, že přeměňuje signály z kamery nebo zpracovače na elektrické impulzy, které stimulují zbylé nervové buňky v sítnici. Skládá se obvykle z mřížky mikroelektrod, externí kamery a zpracovací jednotky, která obraz převádí na vhodné impulzy. Lidé s onemocněním sítnice, které zničilo fotoreceptory, mohou díky implantátu znovu získat omezené zrakové vjemy, jako je rozpoznání světla, kontrastu nebo tvarů. Implantát však nevrátí ostrost zraku jako u zdravého oka; rozlišení je stále omezené a výsledky se liší mezi pacienty. Pro úspěch je důležité, aby zbytky sítnice a zraková dráha byly stále funkční. Zavedení implantátu vyžaduje operaci a následnou rehabilitaci, během které se pacient učí interpretovat nové zrakové signály. Mezi rizika patří chirurgické komplikace a možné selhání nebo opotřebení zařízení. I přesto má sítnicový implantát velký význam, protože dokáže vrátit část samostatnosti, orientace v prostoru a kvality života lidem, kteří jinak ztrácejí zrak. Výzkum a technologický vývoj postupně zlepšují rozlišení, spolehlivost a pohodlí užívání těchto systémů.