Oční imunitní tonus

oční imunitní tonus

Oční imunitní tonus označuje základní úroveň imunitní aktivity v oku, tedy jemnou rovnováhu mezi ochranou proti patogenům a minimalizací zánětu. Oko má speciální obranné mechanismy — bariéry, rezidentní imunitní buňky a lokální signály — které udržují tuto rovnováhu tak, aby zrak nebyl poškozen zbytečným zánětem. Když je tonus správně nastavený, oko rychle zvládne infekci nebo drobné poranění a přitom zachová funkci sítnice, čočky a dalších struktur. Pokud je tonus příliš vysoký, může to vést k chronickému zánětu a poškození tkání; pokud je příliš nízký, zvyšuje se riziko infekcí. Do udržování tohoto stavu se zapojují například imunitní buňky v duhovce a sítnici, různé cytokiny a molekulární dráhy, které regulují zánět. Tonus se může měnit vlivem stárnutí, metabolických poruch, systémových nemocí nebo léčiv. Má praktický dopad na průběh očních onemocnění, hojení po operacích a úspěch některých léčebných postupů. Sledování a případná modulace tohoto tonusu může pomoci předcházet ztrátě zraku a zlepšit výsledky léčby.