Mendelovská randomizace

mendelovská randomizace

Mendelovská randomizace je výzkumná metoda, která využívá přirozené, náhodné rozdělení genetických variant mezi lidmi k ověření, zda jeden faktor skutečně způsobuje jiný. Princip stojí na Mendelových zákonech dědičnosti: při početí se geny kombinují náhodně, což vytváří něco jako přírodní experiment. V praxi výzkumníci používají konkrétní genetické varianty jako zástupce expozic, například hladiny určitého biomarkeru nebo chování. Pokud varianta ovlivňující tuto expozici souvisí i s výsledkem onemocnění, poskytuje to důkaz o příčinné souvislosti. Metoda je užitečná proto, že snižuje vliv zmatení a obrácené příčinnosti, které často komplikují pozorovacíní studie. Funguje však jen když jsou splněny určité předpoklady: varianta musí skutečně ovlivňovat expozici, nesmí být spojena se zmatenými faktory a nesmí působit na výsledek jinými cestami. Problémy mohou nastat například při pleiotropii, kdy jedna varianta ovlivňuje více charakteristik současně, nebo když jsou asociace příliš slabé. Přesto poskytuje silnější důkazy o příčinnosti než běžné pozorovací přístupy a pomáhá určit, jaké intervence by měly být zkoumány dál. Výsledky je dobré kombinovat s dalšími důkazy a opatrně je interpretovat, aby vyústily v jasná doporučení pro prevenci nebo léčbu.